Pro začátek vás chci ale obeznámit se všemi informacemi, které se našeho výletu do Anglie týkají.
Někdy v červnu loňského roku se na naší škole objevila nabídka s týdením výletem do Anglie. Už jen proto, že jsem milovník všeho co se týká Anglie a že jsme s holkama dlouho mluvily o tom, jak moc tam chceme, byla volba jasná.
10.9 2017 - 1. den
Okolo 7.hodiny jsme vyjeli autobusem od naší školy směrem do francouzského Calais, kde jsme měli přespat a další den přeplout trajektem do Doveru (Anglie). Cesta byla dlouhá ale utíkala docela rychle až na pár komplikací ohledně toalet v Německu:))
Když jsme konečně večer (měli jsme zpoždění) dojeli na hotel ve Francii, byli všichni tak unavení že už se šlo jen spát. (Vlastně já a Judit-jedna z mých tří nejlepších kamarádek jsme šly spát až po obhlédnutí celého hotelu a večerní "svačince")
11.9. 2017 - 2. den
Jelikož toho nejde k prvnímu dni napsat víc, rozhodla jsem se, že to spojím ještě s 2. dnem.
Ráno když jsme se vzbudili a nasnídali se (ve francouzském stylu, což je přesně něco pro mě) tak jsme se úplně přecpaní přesunuli do autobusu a vyrazili do přístavu. Před vstupem na trajekt jsme prošli pasovou kontrolou, která naštěstí proběhla v pořádku. ( I přes naše obavy způsobené naší průvodkyní)
Na trajektu jsme se mohli rozdělit a dělat si co chceme, sraz byl až když budeme doplouvat do Doveru.
S holkama pro nás byla klasicky jako první volba 2. snídaně a to ve Starbucksu (jakož to milovnice kávy jsme nemohly odolat). Myslím, že na trajektu si už nikdy nebudeme dávat karamelové latte, nedopadá to potom úplně dobře :))) .
Jestli někdo z vás plánujete procestovat Anglii, tak Dover Castle je jedno z míst, které byste měli rozhodně vidět.
Tady z toho místa bylo vidět úplně na celý Dover. Což je pro mě taky jeden z
nezapomenutelných pohledů.
(tady na té fotce si Marek přišel asi hrozně cool protože po mně tu fotku potom celý den vymáhal.)
Když jsme opustili Dover, jeli jsme autobusem do městečka Canterbury. Vtipné bylo to, jak jsme byli všichni ohromně fascinovaní tím, že tam všichni jezdí v levo a že je to hrozně nezvyklé :D.
Hned jak jsme dojeli do Canterbury, zamilovali jsme se. Není to sice bůh ví jak velké město ale určitě je jedno z nejhezčích, které jsem v Anglii viděla. Celé městečko na vás působí historickým, anglickým a tak nějak vznešeným dojmem.
Úplně stejné brýle z Primarku za 5liber byl očividně must have. S Petty je tohle jedna z našich nejoblíběnějších fotek spolu..asi to bude tou Anglií.
Jako milovnice kávy jsme samozřejmně našli malou útulnou kavárničku, kde jsme po nakupování počkali do konce "rozchodu" s ostatními. Potom jsme se na náměstíčku setkali s místní původkyní, což byla starší sympatická paní, ketrá zde bydlí od narození a už jen z toho jak nám při prohlídce celého městačka vyprávěla, bylo vidět, že svoje rodné městečko miluje.
Viděli jsme místní katedrálu a když jsme procházeli přes pozemek místní střední školy potkali jsme místní studenty, kterým zrovna končila škola. V tichosti jsme záviděli. Jejich škola se s naším gymplem opravdu nedá srovnávat.
Katedrála je jedna z nejhezčích, co jsem viděla.
K večeru jsme se museli rozloučit s tímhle kouzelným městečkem a vrátit se do autobusu, který nás měl dopravit k našim hostitelským rodinám do městečka Frome. Celou cestu nás naše průvodkyně poučovala o tom, jak se máme chovat, co se může, co se nesmí atd.., že nás tím úplně psychicky vydeptala. O rodinách jsme věděli jen to, v jakém městě žijí a jejich jméno. Město z kterého jsme každé ráno vyjížděli poznávat okolní města bylo město Frome ( náš "meeting point") a rodiny které si nás brali bydleli max. 20 km od Frome. V rodinách jsme měli být po dvou, takže jsme se jako čtyři kamarádky musely rozdělit. Když jsme dojely do Frome tak profesorky postupně volaly žáky na které venku čekaly jejich rodiny. S Juditou jsme věděly jen to, že máme bydlet u paní co se jmenuje Mary a že bydlí přímo ve Frome. Z autobusu nás zavolali jako poslední (nakonec ke mně a Judit přiřadily ještě 2 holky) a naše hostitelská mamka se představila jako Judy. Byly jsme docela zmatené, každopádně jsme s ní nasedly do auta a ona nás vezla k ní domů do Westburry, které bylo od Frome 13km.. Cestou jsme se dozvěděly, že jsme měly být u jiné paní ale že naše rodina chtěla 4 holky a měli mít kluky, tak se to vyměnilo.
Když jsme přijely a přišly do domu, jako první se nám představil Alex, manžel Judy. Mají dospělé děti a žijí sami, jen s jejich miláčky a to jsou 3 pejsci. Dům bych popsala jako typický anglický domek (skoro jako ten z Harryho Pottera), byla tam docela zima ale bylo tam útulně. Malé úzké chodbičky, vlastně všechno je tam oproti našim domkům tak nějak namačkané na sobě ale stejně se mi to moc líbilo. Je to v uličce, kde každý domek vypadal skoro stejně.Cihlová fasáda, podobný tvar ale stejně to na mě působilo tak upraveně, že jsem si ten výhled zamilovala.
Tak tady je 1. a 2. den v Anglii. Další článek bude tedy o 3. dni, tam se chci trochu více rozepsat o anglickém stylu života protože tady už mi to přijde moc dlouhé.
Tak se těším v dalším článku.
🖤
xoxo Tina♡
Žádné komentáře:
Okomentovat