Mnichov 2018

Ahoj všichni!
po delší době co sem tu nebyla, vám chci dát vědět, že na youtube sem konečně dala své první video.
Je o návštěvě Mnichova, kde jsme byli na výměnném pobytě.
Tak se určitě koukněte.

xoxo
Tina ❣️
https://www.youtube.com/watch?v=QV116JOu4Rk

ANGLIE 2017- 3.den

Ahoj všichni. Vítejte u dalšího článku o Anglii, konkrétně o 3. dni.

12.9. 

Hned ráno jak jsme se vzbudily, respektive hned jak nás vzbudil budík, který jsme musely mít nastavený abysme ráno v 7 hodin vstaly ( Kvůli tomu že nás Jude vezla každé ráno v 7:45 na meeting point do Frome a cesta tam trvala asi 20minut).

Když jsme sešly do kuchyně, byl tam nachystaný opravdu velký výběr jídla ke snídani, většinou jsme si ale daly toast s burákovým máslem, kafe a potom ještě jejich lupínky s mlékem (což je spolu s toastem jedna z britských typických snídaní.) 

Po snídani jsme se šly připravit na cestu.  Každý den nám s sebou Judy připravila svačinu a oběd. A tím se dostáváme k jedné z věcí v které se od britů lišíme. -OBĚDY. V Anglii totiž k obědu nemají klasická teplá jídla ale obědvají většinou nějaký sendvič protože zde je hlavním jídlem dne večeře.

Jejich typickou svačinou jsou potom brambůrky a nejoblíbenější příchuť je octová.

Okolo 8:00 jsme už byli v autobuse a vyrazili jsme do dalšího anglického městečka a to byl Chepstow. Chepstow je malé městečko a my jsme tam byli hlavně kvůli středověké zřícenině.

Celé místo na mě působilo opravdu historicky a bylo prostě typické pro anglický středověk.

V Chepstownu jsme byli opravdu jen krátce protože naše další cesta vedla do Cardiffu (hlavního města Walesu).

V Cardiffu jsme začali kratší prohlídkou nejdůležitějších míst s místní paní. Viděli jsme hrad,

Cardiffskou univerzitu,

Cathays Park..

 Pomník vojáků z války. 

Počasí v Anglii je vážně nepředvídatelné, takže jsme chvilku mokli a potom bylo zase hned slunečno, začal foukat vítr a znova se rozpršelo a takhle pořád do kolečka.

Po prohlídce jsme v centru města dostali 4 hodinové volno.

Klasicky jsme šli obhlédnout všechny možné obchody, nakoupili tunu věcí, najedli se a nakonec došli do kavárny (nečekaně).

Vlaječky přes ulici byly taky skoro všude.

Model snad na každé fotce, takže tam tolik nevyniká ta pěkná pasáž.

V Primarku jsme byli snad úplně každý den. :))

Cardiff je hrozně hezké město, všude je tak nějak rušno a zároveň je tam taková pozitivní nálada.

Když jsme vyjeli z Cardiffu zpět do našich rodin vyzvedla nás Judy a jely jsme "domů".

Už jsme byly mnohem více komunikativní a během hovoru se nás Judy zeptala jestli s ní dnes večer chceme jít na kuželky, že ona tam jezdí pravidelně každý týden. Souhlasily jsme.

K večeři nám uvařila nějaké těstoviny a hned po ní jsme jely na kuželky.

Když jsem na dveřích viděla nápis "Britský konzervativní klub" došlo mi, že tenhle večer bude asi vážně zajímavej.

No, mezitím co Judy hrála kuželky (my nemohly hrát protože nejsme v klubu) jsme pozorovaly místní lidi.

Společnost byla rozdělena na muže a ženy, každý měl svou dráhu a hráli zvlásť. Každý se na nás koukal a pár mladších kluků (jinak tam byli převážně starší jedinci) se na nás přišlo vyptávat. Kromě konverzace s vtipným barmanem tam ale moc zábava nebyla. Nevím co jsme od toho čekaly :D.

Po příjezdu domů jsme chvíli konverzovaly s Judy a Alexem v obývacím pokoji a potom jsme šly k nám nahoru.

Asi hodinu jsme volaly s holkama a klukama přes FaceTime a probírali svoje hostitelské rodiny a hned potom jsme šly spát.

Jelikož jsem v minulém článku slíbila, že se trochu více rozepíšu o anglickém stylu života, tak jdu stručně na to.

Snídani už jsem tak nějak popsala, jen rychle zmíním to že Judy i Alex pili každé ráno černý čaj s mlékem, což je jedna z typických anglických zvyklostí.

Obědy jsem už také zmínila.

Večeře jsou nejdůležitější část dne, všichni jsme se společně sešli a večeřeli. U naší rodiny se to jídlo opravdu moc neřešilo. Vetšinou byl nějaký polotovar a nebo úplně lehké jídlo.

V domácnostech se opravdu málo topí.. :D

Děti ve školách mají povinné uniformy a celkově mají dost odlišný vzdělávací systém.

Lidi jsou na sebe všude opravdu zdvořilí a jen tak se pouštějí do konverzace.

Ostatní poznatky budou ještě v dalších článcích. Takže.. čtěte dál! :D 

Těším se příště.

🖤

xoxo Tina♡

ANGLIE 2017 - 1. a 2.den

Dlouho jsem přemýšlela čím bych tady tak asi mohla začít. A potom mě to napadlo.. Jednou z mých nejlepších vzpomínek na rok 2017 a tou je Anglie. Jelikož je toho spoutu, rozhodla jsem se, že každý článek věnuji jednomu městu v Anglii, kde jsme byli.
Pro začátek vás chci ale obeznámit se všemi informacemi, které se našeho výletu do Anglie týkají.
Někdy v červnu loňského roku se na naší škole objevila nabídka s týdením výletem do Anglie. Už jen proto, že jsem milovník všeho co se týká Anglie a že jsme s holkama dlouho mluvily o tom, jak moc tam chceme, byla volba jasná.


10.9 2017 - 1. den
Okolo 7.hodiny jsme vyjeli autobusem od naší školy směrem do francouzského Calais, kde jsme měli přespat a další den přeplout trajektem do Doveru (Anglie). Cesta byla dlouhá ale utíkala docela rychle až na pár komplikací ohledně toalet v Německu:))
Když jsme konečně večer (měli jsme zpoždění) dojeli na hotel ve Francii, byli všichni tak unavení že už se šlo jen spát. (Vlastně já a Judit-jedna z mých tří nejlepších kamarádek jsme šly spát až po obhlédnutí celého hotelu a večerní "svačince")

11.9. 2017 - 2. den
Jelikož toho nejde k prvnímu dni napsat víc, rozhodla jsem se, že to spojím ještě s 2. dnem.
Ráno když jsme se vzbudili a nasnídali se (ve francouzském stylu, což je přesně něco pro mě) tak jsme se úplně přecpaní přesunuli do autobusu a vyrazili do přístavu. Před vstupem na trajekt jsme prošli pasovou kontrolou, která naštěstí proběhla v pořádku. ( I přes naše obavy způsobené naší průvodkyní)
Na trajektu jsme se mohli rozdělit a dělat si co chceme, sraz byl až když budeme doplouvat do Doveru.
S holkama pro nás byla klasicky jako první volba 2. snídaně a to ve Starbucksu (jakož to milovnice kávy jsme nemohly odolat). Myslím, že na trajektu si už nikdy nebudeme dávat karamelové latte, nedopadá to potom úplně dobře :))) .

Šli jsme se podívat na palubu a protože jsme vyjížděli brzo, viděli jsme východ slunce a přísahám, že to byl jeden z nejlepších výhledů vůbec.

Taky jsme samozřejmě nemohly odejít bez něčeho, co si koupíme na trajektu že jo. A tak jsme si nakoupily sladkosti s sebou na cestu.Cesta na trajektu byla (až na posledních 30 minut, kdy snad polovinu lidí přemohla nevolnost (já mezi nima naštěstí nebyla, hah)) docela O.K. Hned jak jsme dopluli do Doveru jsme měli domluvenou prohlídku Dover Castle.

                   Tohle je jedna z mých oblíbených fotek protože je na nich vidět jak jsou holky načený z                      Anglie (a taky z toho, že už jsou pryč z trajektu, ha) za tuhle fotku by mě zabily ale what ever.

Jestli někdo z vás plánujete procestovat Anglii, tak Dover Castle je jedno z míst, které byste měli rozhodně vidět.

Tady z toho místa bylo vidět úplně na celý Dover. Což je pro mě taky jeden z 

nezapomenutelných pohledů.

(tady na té fotce si Marek přišel asi hrozně cool protože po mně tu fotku potom celý den vymáhal.)

Když jsme opustili Dover, jeli jsme autobusem do městečka Canterbury. Vtipné bylo to, jak jsme byli všichni ohromně fascinovaní tím, že tam všichni jezdí v levo a že je to hrozně nezvyklé :D.

Hned jak jsme dojeli do Canterbury, zamilovali jsme se. Není to sice bůh ví jak velké město ale určitě je jedno z nejhezčích, které jsem v Anglii viděla. Celé městečko na vás působí historickým, anglickým a tak nějak vznešeným dojmem.

Úplně stejné brýle z Primarku za 5liber byl očividně must have. S Petty je tohle jedna z našich nejoblíběnějších fotek spolu..asi to bude tou Anglií.

Jako milovnice kávy jsme samozřejmně našli malou útulnou kavárničku, kde jsme po nakupování počkali do konce "rozchodu" s ostatními. Potom jsme se na náměstíčku setkali s místní původkyní, což byla starší sympatická paní, ketrá zde bydlí od narození a už jen z toho jak nám při prohlídce celého městačka vyprávěla, bylo vidět, že svoje rodné městečko miluje.

Viděli jsme místní katedrálu a když jsme procházeli přes pozemek místní střední školy potkali jsme místní studenty, kterým zrovna končila škola. V tichosti jsme záviděli. Jejich škola se s naším gymplem opravdu nedá srovnávat.

 Katedrála je jedna z nejhezčích, co jsem viděla.

K večeru jsme se museli rozloučit s tímhle kouzelným městečkem a vrátit se do autobusu, který nás měl dopravit k našim hostitelským rodinám do městečka Frome. Celou cestu nás naše průvodkyně poučovala o tom, jak se máme chovat, co se může, co se nesmí atd.., že nás tím úplně psychicky vydeptala. O rodinách jsme věděli jen to, v jakém městě žijí a jejich jméno.  Město z kterého jsme každé ráno vyjížděli poznávat okolní města bylo město Frome ( náš "meeting point") a rodiny které si nás brali bydleli max. 20 km od Frome. V rodinách jsme měli být po dvou, takže jsme se jako čtyři kamarádky musely rozdělit. Když jsme dojely do Frome tak profesorky postupně volaly žáky na které venku čekaly jejich rodiny. S Juditou jsme věděly jen to, že máme bydlet u paní co se jmenuje Mary a že bydlí přímo ve Frome. Z autobusu nás zavolali jako poslední (nakonec ke mně a Judit přiřadily ještě 2 holky) a naše hostitelská mamka se představila jako Judy. Byly jsme docela zmatené, každopádně jsme s ní nasedly do auta a ona nás vezla k ní domů do Westburry, které bylo od Frome 13km.. Cestou jsme se dozvěděly, že jsme měly být u jiné paní ale že naše rodina chtěla 4 holky a měli mít kluky, tak se to vyměnilo. 

Když jsme přijely a přišly do domu, jako první se nám představil Alex, manžel Judy. Mají dospělé děti a žijí sami, jen s jejich miláčky a to jsou 3 pejsci. Dům bych popsala jako typický anglický domek (skoro jako ten z Harryho Pottera), byla tam docela zima ale bylo tam útulně. Malé úzké chodbičky, vlastně všechno je tam oproti našim domkům tak nějak namačkané na sobě ale stejně se mi to moc líbilo. Je to v uličce, kde každý domek vypadal skoro stejně.Cihlová fasáda, podobný tvar ale stejně to na mě působilo tak upraveně, že jsem si ten výhled zamilovala.

Moc jsme toho kvůli naší únavě ten večer nenamluvily a rovnou jsme po večeři (ke které byla pizza) šly spát.

Tak tady je 1. a 2. den v Anglii. Další článek bude tedy o 3. dni, tam se chci trochu více rozepsat o anglickém stylu života protože tady už mi to přijde moc dlouhé.

Tak se těším v dalším článku.

🖤

 xoxo Tina♡

Takže Ahoj všichni!
Jelikož je tohle můj úplně první příspěvek, měla bych to pravděpodobně nějak uvést.
Jmenuju se Kristina ale všichni mi říkají Týnko, což by správně mělo být Tinko ale to je prostě divný.
Po několika letech rozhodování jsem se koněčně odhodlala si založit tenhle blog a youtube.
Chtěla bych sem dávat jak příspěvky ze svého života, který není až tak nudný jak by se mohl zdát, třeba něco s fashion protože mě to docela zajímá, vlastně to nebude mít nějaký speciální obsah. Prostě co mě napadne. Tak.. To by na úvod snad mohlo prozatím stačit.


xoxo Tina.